Světová literatura po roce 1945 – charakteristika

 Teorie
  • Na vývoj světové literatury od 2. poloviny 20. století měly/mají bezesporu vliv:
  • válečné události (druhá světová válka, holocaust, použití atomových zbraní, hrůzy a následky nejkrvavějšího konfliktu v dějinách + další následné války),
  • s druhou světovou válkou spjatý poválečný neklid a různorodý vývoj v jednotlivých zemích,
  • globální problémy lidstva (drogy, nemoci, oteplování, úbytek půdy a surovin, přelidnění, znečišťování planety, terorismus, rasismus aj.),
  • poznávání a dobývání vesmíru, rozvoj vědy a techniky (internet, virtuální technologie aj.).

Znaky moderní literatury od 2. poloviny 20. století:

 

a) Reakce na válku

  • Ve většině literárních děl nalezneme protesty proti krutosti války, oslavu hrdinství a statečnosti, vlastenectví, přátelství, také strach a zbabělost, kolaboraci, obrazy extrémních situací a nevyzpytatelné psychiky člověka.
  • V menší míře se vyskytují i díla satirická (mj. útok do vlastních řad, nikoliv proti nepříteli) či humoristická (zachycují absurditu války).
  • Sovětská a „východní“ válečná literatura – patos (= emotivní apel, zveličování, snaha o dojímavost), pompéznost, důraz na obětavost a hrdinství sovětských lidí a jejich morální kvality, politická uvědomělost, černobílé vidění hrdinů.
  • Změna až ve 2. polovině 50. let.
  • „Západní“ válečná literatura – nepatetický pohled (díky jinému prostředí, odlišnému od stalinského SSSR), obrazy vnitřního světa vojáků jsou mnohovrstevnatější, postavy nejsou rozlišovány na kladné a záporné, činy hrdinů mívají složitější motivaci, větší působivost a přesvědčivost, někdy i drastičtější a naturalističtější scény.
  • Častá tematika holocaustu, koncentračních táborů, zajateckých táborů, jaderného bombardování.
  • Téma druhé světové války (i dalších válek) je zpracováváno dodnes, stále živé.

 

b) Krize mezilidských vztahů

  • Ztráta schopnosti vzájemného naslouchání a porozumění, pocity úzkosti, osamocenosti, ohrožení.
  • Zneklidňující otázky smyslu lidské existence – existenciální linie literatury, vznik absurdní literatury.
  • Snaha určitých skupin distancovat se od jiných, především „horních“ vrstev, od konvencí, od moderní civilizace, hledání jiných jistot než materiálních a kariérních – Beat generation, Rozhněvaní mladí muži.

 

c) Návrat do minulosti ke starým legendám, mýtům, mj. snaha o útěk před ryze racionálním přístupem k životu a světu.

d) Katastrofické a neradostné vize totalitního světa nebo celkové budoucnosti lidstva.

e) Formální experimenty

  • Např. próza „proudu vědomí“ (vnitřní monolog = co probíhá v mysli), bez úprav, stylistických zásahů, cenzury myšlenek (jako kdyby setkání přímo s vypravěčem) nebo prolínání významových rovin, stylů, žánrů a forem.
 

f) Literatura se stává subjektivnější

  • Větší autenticita textu, autobiografické prvky (deníkové kompozice, spisovatel je zároveň i vypravěč nebo literární postava), úvahy, koncentrace na detail, rezignace na vyprávění příběhu (mozaika textu, kolážová kompozice), autor zachycuje svět kolem sebe = autor je pevný bod ve složitém světě (egocentrismus).
 

g) Proměny vnímání času

  • Časová posloupnost je druhořadá, pohyby z přítomnosti do budoucnosti i minulosti, oživení mrtvých (mj. snaha ovlivnit situaci, aby nenastala), stírání hranic mezi literárním a skutečným.
 

h) Využívání podtextů

  • Mnohé je nevyřčeno či zamlčeno (tj. čtenář je nucen domýšlet a hodnotit) nebo se zrcadlí v metatextu (např. pasáže, jak dílo vzniká) = autor sám vstupuje do příběhu.
 
 

ch) Pokračující detabuizace literatury – zobrazování brutality a intimity.

 

i) Odklon literatury od uměleckého výmyslu (fikce) ke skutečným událostem, postavám (literatura faktu), sblížení beletrie a žurnalistických postupů.

 

j) Velký rozmach řemeslně zvládnuté literatury bez větších kvalit (uměleckých, filozofických aj.). Nenáročné literatuře pomáhá uspěchaná a hektická doba – konzumní či bulvární literatura.

Pozn. Body e) – ch) jsou příznačné pro postmodernismus, pro magický realismus jsou typické především body c) a g).

Mezi nejvýznamnější umělecké směry a žánry či zpracovávaná témata patří:

 

1) Obraz druhé světové války

  • SSSR (Rusko): Boris Polevoj, Alexandr Fadějev, Michail Šolochov, Vasilij Grossman,
  • Německo: Günter Grass, Heinrich Böll, E. M. Remarque, Anna Seghersová,
  • USA: Norman Mailer, Joseph Heller, William Styron, Kurt Vonnegut jr.,
  • Velká Británie: James Clavell, Patrick Ryan,
  • Francie: Robert Merle, Pierre Boulle,
  • Itálie: Alberto Moravia, Primo Levi,
 
  • Tematika holocaustu: Deník Anny Frankové, Sophiina volba, Schindlerův seznam, Smrt je mým řemeslem, Nahý mezi vlky, Jiskra života aj.,
 
  • Literatura faktu, vojenské dějiny: Winston Churchill.
 
 

2) Existencialismus

  • Francie: Albert Camus, Jean-Paul Sartre,
  • (Francie: Boris Vian, Řecko: Nikos Kazantzakis aj.).

 

3) Neorealismus

  • Itálie: Alberto Moravia, Pier Paolo Passolini, (Frederico Fellini).

 

4) Absurdní drama

  • Irsko: Samuel Beckett, Francie/Rumunsko: Eugène Ionesco, Švýcarsko: Friedrich Dürenmatt aj.

 

5) Nový román

  • Francie: Alain Robbe-Grillet, Nathalie Sarrautová.
 
 

6) Beat generation

  • USA: Jack Kerouac, Allen Ginsberg, Lawrence Ferlinghetti, William Burroughs, Charles Bukowski, Ken Kesey, Gregory Corso (Henry Miller, Jerome D. Salinger aj.).

 

7) Rozhněvaní mladí muži

  • Velká Británie: Kingsley Amis, John Braine, John Osbourne aj.

 

8) Magický realismus

  • Kolumbie: Gabriel García Márquez, Argentina: Jorge Luis Borges, Chile: Isabel Allende,
  • SSSR: Rusko – Michail Bulgakov, Kyrgyzstán – Čingiz Ajtmatov,
  • (Brazílie: Paulo Coelho, Japonsko: Haruki Murakami, Velká Británie/Indie: Salman Rushdie, Německo: Günter Grass aj.).

 

9) Postmodernismus

  • Itálie: Umberto Eco, Rusko: Vladimir Nabokov, USA: Kurt Vonnegut jr.,
  • (Velká Británie: John Fowles, Julian Barnes, USA: John Irving, Woody Allen, Chuck Palahniuk, Rakousko: Peter Handke, Elfriede Jelineková aj.).

 

10) Sci-fi a fantasy literatura

  • Sci-fi – Velká Británie: Arthur C. Clarke, John Wyndham, Douglas Adams,
  • USA: Ray Brabury, Frank Herbert, Philip K. Dick, USA/Rusko: Isaac Asimov,
  • Rusko: Arkadij a Boris Strugačtí, Dmitry Glukhovsky, Posko: Stanisław Lem, Francie: Robert Merle aj.
  • Fantasy – Velká Británie: J. R. R. Tolkien, C. S. Lewis, Joanne Rowlingová, Neil Gaiman, Terry Pratchett, USA: George R. R. Martin, Stephen King, Stephenie Meyerová, Polsko: Andrzej Sapkowski aj.
  • Dystopie (antiutopie) – Velká Británie: George Orwell, William Golding, Anthony Burgess aj.