Staroslověnské písemnictví

Teorie


  • V 9. století byla Velká Morava neustále pod tlakem Východofranské říše – její panovníci pod záminkou šíření křesťanství usilovali o politickou závislost Velké Moravy na německých vládcích.
  • Roku 862 kníže Rastislav požádal byzantského císaře Michala III., aby na Velkou Moravu poslal učitele křesťanství, kteří by hlásali víru v řeči lidu srozumitelnou.
  • Následujícího roku 863 na Velkou Moravu přišli Konstantin a Metoděj.
  • Konstantin a Metoděj pocházeli se Soluně, kde žili Slované, kteří hovořili tzv. makedonským nářečím.
  • Vytvořili na základě tohoto nářečí jazyk – staroslověnštinu (první spisovný jazyk na našem území) a hlaholici (písmo).

    • Proglas - je veršovaný předzpěv vzniklý v 9. století k překladu evangelií do staroslověnštiny, jehož autorem je pravděpodobně sám Konstantin Filozof. Jde pravděpodobně o první literární památku sepsanou ve staroslověnštině. Její délka je 110 veršů (111. verš je Amen). V předmluvě je chválen slovanský překlad a současně je zde zdůrazňováno právo člověka na bohoslužby v mateřském jazyce.
    • Abecední modlitba
    • Kánony – oslavné texty

 

 
  • Panonské legendy – staroslověnské prozaické životopisné legendy z 9. století.
  • Skladba Život Konstantinův byla napsána záhy po Konstantinově smrti (roku 869), pravděpodobně ještě za života Metodějova. Zachovala se ve více než čtyřiceti rukopisech vesměs pozdních (od 15. století). Obhajuje právo na bohoslužbu ve staroslověnštině.
  • Skladba Život Metodějův vznikla brzy po Metodějově smrti (roku 885) a zachovala se v menším počtu rukopisů (9), z nichž nejstarší pochází z konce 12. století. Je zaměřený proti franským kněžím.
  • Oba životopisy na rozdíl od mladších středověkých legend nechtěly oslavovat světce, ale bránit jejich dílo. Oba spisy se dovolávají práva obyvatel Velké Moravy na vlastní duchovní a kulturní život a jsou zaměřeny proti nadvládě franské říše.
 
  • Zákon sudnyj ljudem - první staroslověnsky psaný právní spis.
  • Text je určen zejména laikům, tedy civilnímu obyvatelstvu.
  • Zákoník je rozdělen do třiceti dvou článků, obsahuje prvky občanského a trestního práva.
  • Zákoník vznikl v 9. století, o místě se dodnes vedou spory.
  • Velmi pravděpodobné místo vzniku je tzv. první bulharská říše, nebo velkomoravská říše, kde je autorství připisováno Konstantinovi.
 
  • Překlad Bible do staroslověnštiny – mistrovské dílo, překlad Starého i Nového zákona. Byla přeložena zřejmě před příchodem na Velkou Moravu.
  • Konstantin přeložil 4 evangelia, zbytek přeložil Metoděj. Přinesli ji s sebou na Velkou Moravu.
 
  • Konstantin i Metoděj byli oba velice vzdělaní.
  • Konstantin vynikal v jazycích a Metoděj byl vynikající diplomat. Konstantin odešel do kláštera a přijal jméno Cyril, v klášteře zemřel.
  • Metoděj se vypravil do Říma prosit, aby byla uznána slovanská liturgie, byl zde zajat a 2 roky vězněn.
  • Po propuštění se vrátil zpět na Velkou Moravu.
  • Po Metodějově smrti se situace na Velké Moravě stala pro staroslověnštinu nepřátelskou – kníže Svatopluk Metodějovy žáky vyhnal a ti našli útočiště v Bulharské a Makedonské říši (vznik Bulharské a makedonské redakce staroslovanštiny).
  • Posledním útočištěm staroslověnštiny a slovanské bohoslužby byl Sázavský klášter.
  • Po jeho zrušení (1097) nastal konec staroslověnské éry.
  • Pokusem o vzkříšení bylo vybudování kláštera Emauzy (1347) Karlem IV., který zde chtěl pěstovat staroslověnskou kulturu.
  • Hlaholice byla zjednodušena na cyrilici – ta se stala základem pro azbuku.    
  • 1097 – zánik Sázavského kláštera, vyhnání staroslověnských mnichů (do Bulharska, Makedonie → bulharská, makedonská redakce staroslověnštiny).
 
  • Vznikaly legendy – vyprávění o životě svatých – hagiografie.
  • Světec se narodil jako výjimečné dítě, konal zázraky.
  • Zobrazení jeho mučednické smrti a následných zázraků (svatořečení).
  • Př. Svatý Václav – zavražděn svým bratrem Boleslavem (Ukrutným), Svatá Ludmila – uškrcena (na přikázání své snachy Drahomíry – matky Václava a Boleslava).
 
  • První staroslověnská legenda o sv. Václavu – spíše historický a politický charakter.
  • Druhá staroslověnská legenda o svatém Václavu - Kniha o rodu a utrpení svatého Václava – už typická legenda se všemi znaky, měla latinskou předlohu.
  • Staroslověnská legenda o svaté Ludmile – babička svatého Václava.
  • Hospodine, pomiluj ny – duchovní píseň, 10. stol. – plnila funkci naší hymny, jsou v ní patrné znaky češtiny!