Staroslověnské, latinské písemnictví a česká tvorba

Teorie


A) Staroslověnská literatura
 
  • 1097 – zánik Sázavského kláštera, vyhnání staroslověnských mnichů (do Bulharska, Makedonie → bulharská, makedonská redakce staroslověnštiny).
  • Vznikaly legendy – vyprávění o životě svatých – hagiografie.
  • Světec se narodil jako výjimečné dítě, konal zázraky.
  • Zobrazení jeho mučednické smrti a následných zázraků (svatořečení).
  • Př. Svatý Václav – zavražděn svým bratrem Boleslavem (Ukrutným), Svatá Ludmila – uškrcena (na přikázání své snachy Drahomíry – matky Václava a Boleslava).
 
  • První staroslověnská legenda o sv. Václavu – spíše historický a politický charakter,
  • Druhá staroslověnská legenda o svatém Václavu - Kniha o rodu a utrpení svatého Václava,
  • Staroslověnská legenda o svaté Ludmile – babička svatého Václava,
  • Hospodine, pomiluj ny – duchovní píseň, 10. stol. – plnila funkci naší hymny, jsou v ní patrné znaky češtiny.

 


B) Latinská literatura
 
  • 10. století pomalý nástup (pod vlivem staroslověnštiny), 11., 12. a 13. hlavním jazykem, 14. století - působí spolu s češtinou.
  • První díla – námětově blízká staroslověnštině – legendy o sv. Václavu, Ludmile.
  • Bohoslužebné či naučné texty.
 
  • Život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily (Kristiánova legenda) - psáno latinou, ale staroslověnská kultura, vyspělé dílo, dramatické.
 
  • Chronica Boëmorum - Kosmova kronika (Kosmas byl kanovník a děkan Svatovítské kapituly, vzdělaný, inteligentní).
  • Od mýtických dob (babylónská věž) po Vladislava I.
  • Poměrně historicky přesná, nicméně špatné pořadí panovníků, někdy vymyšlení vládci.
  • Třídí pečlivě prameny (sám zažil, hodnověrné zprávy, povídání starců).
  • Častá bohemika, zamlčuje staroslověnskou kulturu, zaujat proti Němcům, Polákům a židům.
  • Skvělý vypravěč – výroky, glosy, básnická slova, anekdoty.
  • Próza s rytmickým uspřádáním slov, prokládaná verši.
  • Pokračovatelé – ne tak kvalitní – všichni autoři kronik - Kanovník vyšehradský, Mnich sázavský, Vincentius, Jarloch…

C) Česká tvorba
 
  • glosy = překlady cizojazyčného textu do češtiny – vůbec první česká slova!
  • interlineární – psány mezi řádky a marginální – psány na okraje stran.
 
  • Svatý Václave, vévodo české země – vůbec první česká literární památka – 12. století, plnila funkci hymny.
  • Ostrovská píseň – 13. století – jedna z nejstarších českých písní, někdy také nazývaná Slovo do světa stvořenie (podle jejího prvního verše).