›  Přehled učiva  ›  4. ročník  ›  Současná česká literatura (osobnosti po roce 2000)

Současná česká literatura (osobnosti po roce 2000)

 

• Milan Kundera, který již několik desetiletí žije ve Francii a francouzsky také píše, dlouho nedovoloval, aby se jeho romány překládaly do češtiny.
• Naposledy si tak čeští čtenáři mohli v roce 1993 přečíst Nesmrtelnost, poslední dílo, které napsal česky.
• Od té doby napsal Kundera ještě další čtyři romány, všechny už rovnou francouzsky.
• V letech 2019 – 2020 se situace změnila a Milan Kundera dal svolení k překladům svých románů do rodného jazyka.
• Jeho knihy překládá do češtiny oceňovaná překladatelka Anna Kareninová, kterou si autor sám vybral.

• Slavnost bezvýznamnosti (česky 2020, francouzsky 2013)
• Poslední Kunderův francouzsky napsaný román.
• Krátký rozsah, vážná i nevážná literární groteska o povrchnosti, přetvářce, absurditě i existenciální bezvýznamnosti, příběh několika pařížských přátel, jejichž současná setkání v parcích nebo na večírcích se prolínají se zasedáním J. V. Stalina a jeho nejužšího politického vedení.

• Nevědění (česky 2021, francouzsky 2003)
• Román o návratech, nejistotě, nostalgii bez sentimentu a české emigrantce Ireně, která se po dvaceti letech v cizině vrací do svého domova.
• Během cesty se na letišti setkává se svým někdejším milencem a rovněž emigrantem Josefem.

• Více o autorech v předcházejících kapitolách přehledu učiva.

• Spisovatel spjatý s Ostravou, jeho prózy představují svět životem poznamenaných, osamělých, nešťastných lidí, kteří stále hledají naději ve svých všedních životech, dusivá atmosféra, pocity životní prázdnoty, atmosféra průmyslového regionu.

• Do literatury vstoupil už v devadesátých letech svými soubory krátkých povídek (Středověk, Boží lano, Prázdniny).
• Kudy šel anděl (2003) – román.
• Možná že odcházíme (2004) – soubor povídek, nalezneme tu hrdiny trpící strachem, opuštěné od partnerů, v protialkoholní léčebně aj.
• Zeptej se táty (2010) – román, ústřední událostí je smrt člověka.

• Pražský rodák, vlastním jménem Jan Beneš, začínal jako básník, poté především prozaik a novinář, v jeho tvorbě lze najít typ životem znaveného a neukotveného hrdiny, životní stereotypy, neúspěchy, ironie, černý humor.
• Jeho knihy se odehrávají převážně v Praze, jedinečná atmosféra.

• Konec světa (2001) – prozaická prvotina, soubor povídek.
• Intimní schránka Sabriny Black (2002) – román o marnosti a hledání alespoň trochu nezávislé existence uprostřed doby, která rychle ztrácí jak obsah, tak obrysy, Praha, devadesátá léta.
• O rodičích a dětech (2002) – román zaznamenává obsáhlý rozhovor otce a syna během společné procházky, podle knihy vzniknul stejnojmenný film.
• O létajících objektech (2004), Pravidla směšného chování (2010), Skutečná událost (2013)
• Umina verze (2016) – román o lásce s téměř detektivní zápletkou, téma výroby umělého člověka.

• Pod svým vlastním jménem vystupuje Emil Hakl v některých dílech svého spisovatelského kolegy Václava Kahudy, ten naopak zase vystupuje pod svým vlastním jménem v některých dílech Emila Hakla.

• Vlastním jménem Petr Kratochvíl, prozaik, nelze jednoznačně žánrově zařadit, hravost a experiment, bizarní motivy, naturalistická expresivita i lyrizace jazyka, do literatury vstoupil už v 90. letech.

• Příběh o baziliškovi (1992), Exhumace (1998), Houština (1999)
• Proudy (2001), Vítr, tma a přítomnost (2014) – romány.

• Českobudějovický rodák, ve svých povídkách a románech reflektuje především prostředí jihočeského venkova, představitel realistického proudu současné české literatury.

• Zloději zelených koní (2001), Fotbalové deníky (2007) – fotbalová „road movie“.
• Selský baroko (2005) – detektivní příběh, pátrání po dávných vinách předků, téma kolektivizace.
• Rybí krev (2012) – neradostné normalizační dospívání umocněné hrozbou zničení rodného kraje kvůli výstavbě přehrady, hlavní hrdinka Hana, příběh tří kamarádek, které osud zavál do světa.
• Dešťová hůl (2016) – román někdy označován jako „završení volné venkovské trilogie morálního neklidu“ (po románech Selský baroko a Rybí krev), téma pozemků, dědictví, sporů kolem vlastnictví.

• Spisovatel, dramaturg, scenárista, novinář, hudebník, textař.
• Hlavními hrdiny mnohých jeho knih jsou lidé, kteří v globalizovaném světě hledají sami sebe.
• Jeho knihy byly přeloženy mj. do němčiny, polštiny, srbštiny, švédštiny či italštiny.

• Nebe pod Berlínem (2002) – oceněná prvotina, útěk do cizího města se snahou spálit za sebou všechny mosty a začít znovu, „rockové příběhy z Berlínského metra“.
• Alois Nebel (2003 – 2005) – komiksová trilogie.
• Grandhotel (2006) – o samotáři, který rozumí mrakům, tlakovým výším, nížím i směrům větru.
• Konec punku v Helsinkách (2010) – román o popraskaných vztazích, o touze a míjení, o světě, který se rychle proměňuje. Poněkud rezignovaný hrdina Ole, východoněmecké město a bar s názvem Helsinki.
• Národní třída (2013) – drsná i melancholická novela ze sídliště.

• Spisovatelka, překladatelka, literární historička, scenáristka.
• Patří k nejpřekládanějším českým autorkám.

• Peníze od Hitlera (2006)
• Román s podtitulem Letní mozaika, odehrává se ve dvou časových rovinách (léto 1945 a léto 2005). Drastická a expresivní obžaloba lidské krutosti a podlosti. Šestnáctiletá Židovka Gita Lauschmannová se vrací z koncentračního tábora do rodné vsi, celá její rodina zahynula. Jenomže před válkou byli bohatí statkáři, mluvili německy a v rodných Puklicích je považovali za Němce, takže Gita nemá podle místních obyvatel nárok ani na majetek, ani na důstojný život.

• A já pořád, kdo to tluče (2005) – prozaická prvotina, temná novela z divadelního prostředí.
• Kobold (2011), Příspěvek k dějinám radosti (2014) – romány.
• Hodiny z olova (2018) – rozsáhlý román inspirovaný autorčiným pobytem v Číně, osudy několika evropských rodin odlišných generací i sociálních vrstev, hledání pevného bodu v životě, osobní krize, rodinná traumata, éra šedivé a totalitně konzumní každodennosti, éra rezignované apatie.

• Spisovatelka a scenáristka, ve svých knihách zobrazuje téma propletených a neradostných rodinných vztahů, traumat a dávných vin, které stále ovlivňují životy nových generací.
• Hned první dvě její knihy se dočkaly literárních ocenění.
• Úderný a svižný styl psaní, krátké věty, strohost, hovorovost.

• K moři (2007) – prvotina, próza o problematických rodinných vztazích, prázdninová cesta k moři.
• Zmizet (2009) – soubor povídek, opět téma intimních rodinných vztahů, bez sentimentu a netradičně.
• Marta v roce vetřelce (2011), Pod sněhem (2015), Věci, na které nastal čas (2020)

• Pro děti – Bertík a čmuchadlo (2014), Kdo zabil Snížka? (2017)

• Spisovatelka, která se proslavila už svým prvním románem, její knihy vyšly v angličtině, němčině, polštině či maďarštině.

• Paměť mojí babičce (2002)
• Prvotina, románová rodinná sága odehrávající se v Mongolsku, příběh několika generací mongolských žen pohybujících se v tradičním prostředí rodiny žijící ve stepi, generační střety a postavení ženy ve společnosti, hledání identity postav, které trápí samota a zklamání.

• Umělohmotný třípokoj (2006) – zpověď stárnoucí prostitutky, která bilancuje svůj život.
• Stanice Tajga (2008) – román z prostředí Sibiře a Dánska, příběh o šamanismu a tradičních sibiřských kmenech ničených sovětským režimem, o odlišnostech doby, kultury a žebříčku hodnot.
• Strážci občanského dobra (2010) – na pomezí společenského románu, satiry a mystifikace, netradiční úhel pohledu na normalizaci i dobu totality.

• Spisovatelka a pedagožka, vlastním jménem Věra Hofmanová, oficiálně literárně debutovala až v pokročilém věku (v 82 letech), předtím publikovala pod jiným pseudonymem (v 50. a 60. letech).

• Želary (2001) – soubor povídek inspirovaný drsným životem v oblasti Moravských Kopanic (moravsko-slovenské pomezí), časově konkrétně nezařazeno, ale odkazující na venkovský život ve 30. a 40. letech 20. století.

• Jozova Hanule (2002)
• Novela z období druhé světové války, řada známých postav z autorčiny předešlé knihy, hlavní hrdinkou příběhu je mladá lékařka Eliška, která se v horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním a zároveň zde nalézá lásku k prostému kováři Jozovi. Na motivy této knihy vzniknul film Želary (2003).

• Spisovatelka, překladatelka a kunsthistorička, její knihy vyšly v téměř v deseti jazycích, autorka bestsellerů.
• Podobně jako Květa Legátová se i ona nechala v jedné ze svých knih inspirovat oblastí Moravských Kopanic.

• Vyhnání Gerty Schnirch (2009) – osud německé dívky vyhnané v květnu 1945 ze svého domova v tzv. „Brněnském pochodu smrti“ (vysídlení německého obyvatelstva, pochod z Brna do Pohořelic), princip kolektivní vinny, další výrazný román (vedle románu R. Denemarkové Peníze od Hitlera) zabývající se tématem poválečného odsunu Němců.

• Žítkovské bohyně (2012)
• Román o ženách z Moravských Kopanic, tzv. bohyních, které měly léčitelské schopnosti, uměly nahlížet do minulosti i budoucnosti a své umění si předávaly z generace na generaci. Přežily čarodějnické procesy, církevní útlaky i protektorátní dobu, ale nakonec byly devastovány komunistickým režimem. Jejich osudy rozplétá studentka Dora, která na konci devadesátých let objeví v archivu svazek Státní bezpečnosti vedený na její tetu, bohyni Surmenu.

• Bílá voda (2022) – román z prostředí klášterních řeholnic, o ženách, víře a zlu.

• Spisovatelka, zaobírá se především problematikou ženského vnímání světa.

• Daleko od stromu (1991) – novela, poprvé vyšla v exilu (1987), tísnivý životní pocit senzitivní dívky dospívající v atmosféře totality.
• Rok perel (2000) – „lesbický román“, život ženy, která se oddává dosud potlačovanému lesbickému citu a vztahu, který ji naplňuje i ničí zároveň.
• Stropy (2012) – vnitřní drama z psychiatrické léčebny.
• Zlodějina (1995), Voliéry (2016) – romány.

• Básník (pseudonym Odillo Stradický ze Strdic), prozaik, dramatik.

• Mlýn na mumie (2013)
• Fantaskní román z 19. století s podtitulem Převratné odhalení komisaře Durmana, netradiční jména postav (baron Sulz-Rossol d´Aspiq, puškař Nezamysl Hedvábný, Vnislav Utrum aj.), jazykové hříčky, nadsázka, smysl pro groteskní absurditu, bizarní výjevy, atmosféra staré Prahy, označován jako „mystický gastronomicko-pornografický thriller“.

• Pérák (2008) – próza o českém superhrdinovi za doby protektorátu.
• Andělí vejce (2016), Pravomil (2021) – romány.

• Pro děti – Mrkev ho vcucla pod zem (2013), Jezevec Chrujda staví nejdřív urychlovač a pak zase pomalič (2015, kniha ze série), H2O a tajná vodní mise (2017, kniha ze série)

• Básník, prozaik, zakladatel a majitel nakladatelství Petrov a poté Druhé město.

• Básník: román o Ivanu Blatném (2014) – obsáhlý román o nevšedním příběhu českého básníka, zabývá se nejen básníkovým životem, ale i literárním kontextem, dobou a místy, na nichž Ivan Blatný žil.
• Plachý milionář přichází (2008) – sbírka fejetonů, Lucka, Maceška a já (2009) – román.

• Spisovatelka a výtvarnice, vlastním jménem Tereza Jandová.

• Němci (2012) – román z prostředí německé rodiny zasažené válečnými i poválečnými útrapami, pochopení rodinné minulosti, odhalení traumat.
• Zuzanin dech (2020) – román o přátelství bohaté židovské dívky Zuzany a dvou chlapců, do jejich životů neblaze zasáhnou válečné události a Zuzanin pobyt v koncentračním táboře.

Spisovatelka a překladatelka, spjatá s Valašským Meziříčím, autorka bestsellerů.

• Slepá mapa (2013) – románová prvotina, Hotýlek (2015)
• Hana (2017) – román, který autorku nejvíce proslavil, inspirace skutečnými událostmi (epidemie tyfu ve Valašském Meziříčí v roce 1954) a tematika holocaustu, příběh dívky Miry a její málomluvné, depresivní teta Hany, pohnutá rodinná historie.
• Tiché roky (2019) – román o náhodách a lidských charakterech, intimní rodinné drama.

• Pro děti – Strašidýlko Stráša (2018), Kapka Ája (2022)

• Básník a prozaik.

• Strychnin a jiné básně (2005) – poezie.
• Zůstaňte s námi (2011), Mapa Anny (2014) – soubory povídek, ústředním tématem jsou vyhořelé, nebezpečné, poničené mezilidské vztahy.
• Únava materiálu (2016) – román, bezejmenný chlapec v cizí a nespecifikované zemi uprostřed Evropy, problematika běženců, uprchlická krize.

• Na krásné modré Dřevnici (2009) – román o „konci starých časů ve Zlíně“ – vzpomínky na poválečné dětství, naděje v návrat prvorepublikových časů, železná opona, Zlín se stal Gottwaldovem, likvidace třídních nepřátel.

• Zatím dobrý (2004) – románové zpracování kontroverzního příběhu o bratrech Mašínech.

• Hruškadóttir (2008) – „islandská“ novela, příběh osudové lásky zahrnující víc než jen vztah muže a ženy.

• Jezero (2016) – oceňovaná novela, příběh zasazen do okolí zlověstně vysychajícího jezera v neurčitém postsovětském prostoru, dospívající chlapec putuje zdevastovaným světem.

• Cesty na Sibiř (2008) – román o cestě do Jakutska, o pobytu ve vesnicích, městech i tundře, o smyslu, vztazích i osamělosti.

• Pálenka (2014) – novela o mladém českém učiteli, který v Banátu (východoevropská oblast s početnou českou menšinou) učí místní děti číst a psát.

• Nebe nemá dno (2010) – autobiograficky laděná románová zpověď, hrdinka popisuje své zážitky z pobytu v amazonském pralese a snaží se vyrovnat se zásadními životními zlomy: se smrtí otce a s vlastní chorobou. (autorka svůj boj se zákeřnou rakovinou nakonec v roce 2011 prohrála)

• Dějiny světla (2013) – román o životě fotografa Františka Drtikola.

• Teorie podivnosti (2018) – román z úhlu pohledu vnímavé moderní intelektuálky, která reflektuje svůj život, kariéru i okolní svět.

• Slečno, ras přichází (2004) – román o hranicích mezi lidskou civilizací a divočinou.

Další autoři: Iva Pekárková (1963), Natálie Kocábová (1984), Bohuslav Vaněk-Úvalský (1970), Markéta Pilátová (1973), Anna Bolavá (1981), Tomáš Zmeškal (1966), Petra Dvořáková (1977), Pavel Brycz (1968), Karin Lednická (1969) aj.

• Povídky (2008), Nové povídky (2011), Povídky a jedna báseň (2021)
• Po strništi bos (2013) – novela, vzpomínková mozaika o dětství prožitém v době války.

• Pro děti – Jaké je to asi v čudu (2003), Pan Buřtík a pan Špejlička (2010)

• Poslední aristokratka (2012) – první kniha z populární série o Marii Kostkové z Kostky a její rodině, která zdědila rodové sídlo (zámek Kostka) i s personálem (zpátečnický kastelán, hypochondrický zahradník, kuchařka, která to občas přežene s alkoholem aj.)

• Má rodina a jiná zemětřesení (1998), Medová léta (2001) – vzpomínky na dětství a dospívání, svérázná a početná rodina, jeho mladším bratrem je známý herec a moderátor Jan Kraus.
• Muž za vlastním rohem (1999), Muž pod vlastním dohledem (2002) – soubory fejetonů a satir.

• Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2012), Malý pražský erotikon (2014), Okamžiky štěstí (2016)

• Čtenářsky oblíbená a prodávaná spisovatelka, zaměřovala se především na tvorbu románů pro ženy, spolu se svým manželem vlastnila vydavatelství, ve kterém vycházely její knihy.
• Tragické úmrtí: v roce 2011 ji její manžel během hádky zavraždil.

• Tchyně a uzený (2003) – o vztahu s jedináčkem, opičí lásce a větrných mlýnech, zfilmováno.
• Roznese tě na kopytech (2000), Sebemilenec (2006), Já o koze, on o voze (2007)

• Orel a lev (od 1997, knižní série, poprvé 1988), Zrození království (od 2008, knižní série)

• Hříšní lidé království českého (od 2002, knižní série) – historické detektivní příběhy ze 13. století, královský prokurátor Oldřich z Chlumu spolu se svými pobočníky řeší případy v různých českých městech, čtenářsky oblíbené.
• Přemyslovská epopej (od 2011, knižní série), Husitská epopej (od 2014, knižní série)

• Hynek Tas z Boru (od 2006, knižní série), Rytíři z Vřesova (od 2016, knižní série)

• Spisovatelka, scenáristka, dramaturgyně, dcera spisovatele Jana Procházky, nesměla studovat vysokou školu, v 80. letech emigrovala do Rakouska a Německa.

• Od 90. let je zavedenou autorkou úspěšných a oceněných knih pro mládež, mj. Čas tajných přání (1992), Pět minut před večeří (1996), Soví zpěv (1999), Kryštofe, neblbni a slez dolů! (2004), Nazí (2009) aj.
• Myši patří do nebe (2006) – fantaskní příběh s výraznou pointou, přátelství myšky Šupito a lišáka Bělobřicha, motiv smrti podán tak, že se ho děti nezaleknou a přijmou jej jako součást příběhu.
• Uzly a pomeranče (2011) – román pro dospívající o touze a nespoutanosti.
• Iva Procházková píše také detektivní romány – série Vraždy v kruhu (2014, 2016).

• Mezinárodně uznávaný autor knih pro děti, ilustrátor, grafik, žije v New Yorku.

• Zeď (2007) – kniha kombinující kresby, komiks a obrazové deníky, přibližuje dětem dobu komunismu.
• Pilot a malý princ (2014), Strom života (2015)

• Malíř, ilustrátor a tvůrce autorských knih, autor komiksů.

• O Čertovi (2002), O zahradě (2005), Dědečkové (2011), Velké dobrodružství Pepíka Střechy (2012)

• Básník, překladatel, autor knih pro děti.

• Listonoš vítr (2011), Dlouhá noc muzejní myši (2020)

• Malíř, hudebník, divadelník, jazykový i obrazový experimentátor.

• Lingvistické pohádky (2006), Záhádky (2007)

• Básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů.

• Lichožrouti (2008) – první příběh z oblíbené knižní série o rafinovaných pojídačích ponožek.
• Dva lelci ve skříni o Karlíkovi nemluvě (1990), Veliký tůdle (2003), Verunka a kokosový dědek (2004)

• Básník, spisovatel, sběratel a tvůrce aforismů, autor knih pro děti a učebnic.

• Aprílová škola (1978), Dvakrát dvě je někdy pět (1987) – dnes už klasické básničky, říkadla a povídačky pro děti, jazykový humor.
• Krysáci (2010), Krysáci jsou zase spolu (2013) – příběhy dvou krys, jednoho potkana a sádrového trpaslíka, kteří žijí na malém smetišti uprostřed Valašského království poblíž Vizovic.

• Spisovatelka a výtvarnice, její literární tvorba popularizuje vědu.

• Straka v říši entropie (2010) – bajky pro děti i dospělé, zvířata luští záhady existence a fungování světa.

• Básník, novinář, překladatel (ze šesti jazyků), starší generace spisovatelů, po roce 1968 a v období normalizace zakázaný autor, publikoval pouze v samizdatu nebo exilu. Pro jeho poezii je typická výrazná snovost či pohádková poetika, ale i děsivá grotesknost, ironie, záliba v neologismech.

• Zimohrádek (1965) – básnická sbírka, inspirace poetikou pohádky, snová vidina, vysněná krajina (=prostor vnitřní svobody).

• Frc – překlady a překrady (1991), Doupě latinářů (1992) – básnické sbírky.
• Blbecká poezie (2002) – první souborné vydání Wernischovy poezie z let 1970 – 1989, mystifikace, nonsenc, znechucení z politických poměrů, hra s jazykem.
• Růžovejch květů sladká vůně – Virtuos na prdel (2003) – koláž o životě a smrti: úvahy o umělecké tvorbě, mikropovídky, útržky vzpomínek, záznamy snů.
• Živ jsem byl! (2012) – čítanka literárních kuriozit, převážně próza, která ve své době zapadla.
• Pernambuco (2018) – básnická sbírka, surrealistická torza zábavných i mrazivých příběhů.

• Básnířka a překladatelka, starší generace spisovatelů, v roce 1968 emigrovala do Švýcarska, její básnická tvorba nemohla za komunistického režimu vycházet, takže debutovala až v 90. letech. Jejím manželem byl spisovatel a scenárista Karel Michal (vlastním jménem Pavel Buksa), v roce 1984 spáchal ve švýcarském exilu sebevraždu.

• Zádušní básně za Pavla Buksu (1993), Nyní (2004)
• Domek na vinici (2009) – neobvyklá přirovnání, metafory, melancholický tón.

• Pro děti – Co vyprávěla dlouhá chvíle (2005), Jak zvířátka uzdravila smutný dům (2011)

• Básník, prozaik, překladatel z polštiny, do literatury vstoupil v 90. letech.

• Kuním štětcem (1996), Pan Twardowski (1998) – básnické sbírky.
• Strýc Kaich se žení (2004) – pitoreskní historky, dětská představivost, osobitý a hravý jazyk.
• Brněnské metro (2006) – soubor povídek z prostředí brněnské literární bohémy.

• Pro děti – Safíroví ledňáčci a Glutaman (2020)

• Básnířka, prozaička, dramatička, ve své poezii se dotýká intimních témat i otázek lidské existence.

• Chůze po dunách (2013) – básnická sbírka, samota, úzkost, erotismus, smyslnost.

• Jako cool v plotě (2006) – hra se slovy, výběr básní, říkanek a průpovídek, které jsou neodmyslitelnou součástí koncertů písničkáře Karla Plíhala.

• Kdo se směje naposled… (2008), Český satirikon (2016) – básně, epigramy, humoresky.