›  Přehled učiva  ›  2. ročník  ›  Realismus v české literatuře

Realismus v české literatuře

• Předchůdci realismu v Čechách: Josef Kajetán Tyl, Božena Němcová, Karel Havlíček Borovský, Jan Neruda, Karolina Světlá…
• Zpočátku se nejedná o kritický realismus, ale o realismus popisný, až postupem času se kritika zvyšuje.
• Znovuoživení bojů o pravosti rukopisů královédvorského a zelenohorského – skupina vědců kolem T. G. Masaryka – sdruženi kolem časopisu Atheneum – Jaroslav Goll, Jaroslav Vlček, Jan Gebauer → jazyk rukopisů neodpovídá zcela staré češtině.
• Článek Potřeba dalších zkoušek Rukopisů.
• Časopis Čas – Jan Herben – kritika vědeckých oborů, politiky, dvorní časopis realistů.
• V 80. až 90. letech se objevuje kritický realismus → tři okruhy námětů:

• Narodil se v Hronově (východní Čechy) → literární festival Jiráskův Hronov.
• Pocházel ze starého selského rodu, pocházel z 10 sourozenců.
• Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a FFUK – obor historie.
• Byl učitelem dějepisu v Litomyšli a v Praze.
• V penzi se politicky angažoval, podepsal májový manifest českých spisovatelů (1917) – vyjádřil se pro samostatnost českého národa.
• V nově vzniklém Československu zastával řadu politických funkcí, byl poslanec a senátor.
• Za komunismu byl masivně propagován, ironií je, že se vyhýbal politickým aktivitám a už vůbec nesympatizoval s komunismem.
• Za vrchol českých dějin považoval dobu husitskou. Dobu po bělohorskou považoval za úpadek, dobu temna.

• Staré pověsti české – Jirásek zde čerpal z Kosmovy kroniky – O Libuši, Krokovy dcery, Dívčí válka - snažil se tak o přiblížení dějin, zařazoval sem i některé novější pověsti (O Žižkovi, O Jánošíkovi).

• Trilogie Mezi proudy - je zde zachycen vznik za husitství, vláda Karla IV.
• Trilogie Proti všem – zajímá se o vrchol husitského hnutí, jsou zde popsány různé bitvy (na Vítkově...), vznik různých sekt (Adamité atd.), útoky Žižky proti těmto sektám...
• Trilogie Bratrstvo – zachycuje dohasínání husitského hnutí.
• Nedokončený román Husitský král – vypraví o Jiřím z Poděbrad.
• Divadelní hry - Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – zidealizované, symbolizují boj za pravdu, Z Čech až na konec světa - cestopis.

• Skaláci - Zachycuje selskou vzpouru na Náchodsku.
• Psohlavci – Povstání Chodů na konci 17. století proti Lamingerovi. Jan Sladký Kozina byl vůdce povstání, popraven.
• Temno – Zachycuje období násilné rekatolizace, náboženského fanatismu (katolíci i protestanti). Milostná zápletka mezi katolíkem a protestantkou. Působeni Jezuitů → páleni českých knih.

• Filozofská historie – povídka, idylka odehrávající se v Litomyšli, zachyceny předrevoluční nálady před rokem 1848 a jejich důsledky na malém městě.
• F. L. Věk – 5 dílný román, Jirásek se inspiroval osudem Františka Ladislava Heka, což byl velký vlastenec narozený v Dobrušce.
• Je zde zachycen pobyt v Dobrušce a Praze. Vylíčena atmosféra národního obrození, potkává se s různými obrozenci (Josef Dobrovský, František Palacký...).
• U nás – čtyřdílná románová kronika, odraz národního obrození v Hronově.

• Vojnarka – Konflikt mateřské a milenecké lásky.
• Lucerna – Pohádková hra, symbolizuje útisk lidí, robotu.

• Narodil se v Praze.
• Vystudoval Akademické gymnázium, rozhodl se stát se knězem a začal studovat teologii, po roce studií toho nechal a vystudoval historii na Filozofické fakultě UK.
• Přivydělával si v archivu. Učil v Pardubicích dějepis, zeměpis, češtinu, němčinu a logiku.
• Od roku 1874 učil na reálce v Rakovníku.
• Prostředí Rakovnicka miloval, bádal v rakovnickém archivu, poznal dokonale osudy obyvatel a celého tohoto kraje.
• Byl navždy ve stínu Jiráska.
• Až na konci života mu nabídli vydání jeho spisů.

• Starobylé obrázky z Rakovnicka
• Nezbedný bakalář – povídka, zachycuje konflikt lehkovážného učitele s měšťany Rakovníka.
• Rozina sebranec – povídka, nalezená dívka, která je nakonec zavražděna
• Mistr Kampanus – životní dílo, vypráví o rektorovi pražské univerzity, který se snaží v době pobělohorské zachránit univerzitu proti novým u moci. Zradí kvůli tomu i své přesvědčení, ale nakonec stejně neuspěje. Přestoupí na katolickou víru, lidé ale jeho oběť nepochopí, nakonec spáchá sebevraždu.

• Pocházel z Třebíze u Slaného.
• Studoval ve Slaném a v Praze.
• Byl vysvěcen na kněze a působil v Litni u Berouna a v Klecanech u Prahy.
• Navzdory lázeňské léčbě v Mariánských Lázních zemřel na tuberkulózu.
• Jméno Václava Beneše Třebízského dnes nese gymnázium ve Slaném.

• Královna Dagmar – dcera Přemysla Otakara I.
• Bludné duše – vzpoura sedláků
• Trnová koruna – období pobělohorské

• Narodil se v Bělohradě (dnes Lázně Bělohrad), pocházel z chudé rodiny.
• Vystudoval učitelský ústav v Jičíně.
• Učil v Železných horách, v Hlinsku a Trhové Kamenici.
• Později se stal ředitelem měšťanských škol v Praze na Vinohradech.
• Zajímala ho mezigenerační tematika – vztahy v rodině, rodiče a děti, touha po penězích, venkov viděl velmi kriticky – stejně zkažený jako město.

• povídkové soubory: Rodiče a děti, Potměchuť, Výminkáři

• Kalibův zločin – Naivní Vojta Kaliba je odsouzen do vězení kvůli intrikám venkovanů, po návratu se dozví, že dítě, které čeká jeho žena, není jeho, ženu zabije, sám umírá.
• Zapadlí vlastenci – Učitelé, kteří působí na venkově, probouzí vlastenectví a národní uvědomění.
• Západ – Starý farář a jeho působení na faře, kde i umírá.
• Pantáta Bezoušek – humoristický román – pantáta přijíždí za svým synem do Prahy a vychovává Pražany…

• Rozená Lanhausová. Pocházela z poloněmecké rodiny, otec byl Čech, matka Němka.
• Vždy se zajímala o dobové dění, o kulturu, umění a politiku, vyjadřovala své názory veřejně.
• Zabývala se prací v ženských spolcích a bojem za rovnoprávnost žen.
• Navštěvovala dívčí školu a klub českých dam, kam ji uvedla Karolina Světlá.
• Při studiu se seznámila se Svatoplukem Čechem a se svým budoucím manželem, gymnaziálním profesorem Janem Novákem.
• S ním po sňatku odešla do Litomyšle.
• Trvalo, než se s krajem sžila, ale později si ho zamilovala a i po manželově opětovném přeložení do Prahy se stále vracela.
• Měla 7 dětí, 6 jich zemřelo a jen literární kritik a historik Arne Novák přežil.
• Se ztrátou dětí se nemohla vyrovnat, a proto stále psala.
• V tomto těžkém období vznikla její vrcholná díla.
• Zemřela v Praze u svého syna Arna Nováka.
• Jejím vzorem byla Karolina Světlá.
• Její díla jsou psána nářečím a používá velmi složitý jazyk.

• Jan Jílek
• Jiří Šmatlán
• Drašar

• Vlastním jménem Antonín Zeman, otec spisovatele Ivana Olbrachta (vlastním jménem Kamil Zeman).
• Vystudoval gymnázium v Jičíně a Krakově, vystudoval práva v Praze a Krakově.
• Následně působil jako advokátní pomocník v Kolíně a v Praze (přátelil se s Janem Nerudou), působil jako advokát v Semilech a  byl zemským poslancem za Národní (staročeskou) stranu.
• Novinář a redaktor, politik.

• Blouznivci našich hor
• O ševci Matoušovi a jeho přátelích

• Narozen v jižních Čechách, ve Stožici u Vodňan.
• Studoval gymnázium v Písku, Českých Budějovicích a v Táboře.
• Po studiích pracoval v Záhřebu jako vychovatel; byl dopisovatelem Národních listů ve válce na Balkáně.
• Vynikající překladatel – přeložil z finštiny národní severský epos Kalevala.

.

• Naši – 10dílná románová kronika, vypráví o osudu vesnice v jižních Čechách, o životě jejích obyvatel…
• Pero – paměti

• Narozen v Brumovicích u Hustopečí, studoval v Brně na gymnáziu Kapitána Jaroše a potom FFUK.
• Byl redaktorem Národních listů, ale byl propuštěn, protože hájil Masaryka a byl proti Rukopisům → založil vlastní časopis Čas – dvorní časopis realistů – díky tomuto časopisu objevil básníka Petra Bezruče, který mu do redakce zasílal anonymně své básně, a Jana Karafiáta (autora Broučků).
• Za 1. světové války byl členem Maffie (odboj proti Rakousku-Uhersku).
• Byl politikem, obviněn z defraudace majetku, ale potom obvinění zbaven.

• Do třetího a čtvrtého pokolení – románová kronika

• Narozen v Klenčí pod Čerchovem, studoval gymnázium v Domažlicích, vysvěcen na kněze.

• Jan Cimbura

• Spojen s prostředím Šumavy

• V ráji šumavském
• Ze světa lesních samot

• Narozen v Cerhonicích. Bez vzdělání, pracoval na statku.
• Jako mladý měl nehodu – zastřelil hajného – a pokusil se o sebevraždu – navždy znetvořený.
• Přestěhoval se do Prahy, kde se stal dramaturgem ND – obrovský přínos, velmi náročný na umělce.
• Zemřel na tyfus.

• Naši furianti – spor o to, kdo bude zastávat funkci ponocného odehrávající se ve vesnici Honice. Hovorový jazyk, nářečí, ironie… Drama bylo zpočátku přijato rozporuplně, ale dnes patří k pilířům českého dramatu.

• Rozená Sekerová, narozena v Kutné Hoře.
• Dána ke strýčkům na výchovu – nejprve do Prahy, kde se setkala s Karolinou Světlou a Eliškou Krásnohorskou – potom do Hodonína, kde se setkala se svým mužem Janem Preissem.
• Podruhé vdaná za plukovníka v 1. světové válce. Odstěhovali se do Chorvatska.
• Za války obviněna z velezrady za soucit s ruskými zajatci.
• Ke konci života trávila léto v Chlumu u Třeboně.

• Její pastorkyňa – Kostelnička utopí dítě Jenůfy, aby jako svobodná matka měla šanci na normální život a na lásku. Leoš Janáček podle toho stvořil operu Jenůfa, která byla úspěšná po celém světě.
• Gazdina roba – Eva odjede za svým ženatým milencem, když pochopí, že se nikdy nerozvede, spáchá sebevraždu.

• Narozeni v Jimramově na Českomoravské vrchovině. Pocházeli ze 4 bratrů.
• Otec byl obuvník, matka švadlena, chudá rodina.
• Rodina se přestěhovala do Ostrovačic a potom do Brna, kde Alois vystudoval učitelský ústav a Vilém gymnázium.

• Alois byl celý život učitelem – ve Starém Lískovci, v Těšanech a v Divákách, kam se potom přestěhovala celá rodina.
• Napsal románovou kroniku Rok na vsi – ve druhém vydání si přizval Viléma, který mu tam napsal některé pasáže (zejména popisy přírody).
• Žil v Divákách, kde byl učitelem a vášnivým včelařem.

• Vilém chtěl studovat malířskou akademii, ale nemohl, studoval práva, ale nedostudoval, byl novinář a literárně činný, talentovanější než jeho bratr, vynikající impresionista, podepsal Manifest Česká moderna.
• Napsal Pohádku máje – letní láska Ríši a Helenky, Santa Lucia – depresivnější, mladík končí sebevraždou a Zumři – nedokončil. Vilém se přestěhoval za bratrem do Divák, trpěl depresemi, stihomamem, strachem z neúspěchu svých děl, spáchal sebevraždu.

• Společná tvorba – drama Maryša – Maryša je proti své vůli provdána za mlynáře Vávru, miluje Francka, ale ten odchází na vojnu, Vávra se k ní chová hrozně, podvádí ji, bije ji.
• Maryša Vávru otráví, dá mu jed do kávy. Čeká na soud vesnice.
• Inspirace skutečnou událostí, ale skutečná Maryša (Marie Horáková z Těšan) svého muže neotrávila, ale strávila s ním celý život, nápis na jejím hrobě: Napsáno drama, prožito větší.
• Psáno nářečím hanáckým, slováckým a brněnským.