Naturalismus v české literatuře
- Naturalismus – nejvyhrocenější forma realismu, zobrazuje patologické jevy ve společnosti (alkohol, drogy) a spodinu obyvatelstva (prostitutky, bezdomovci).
- Je obžalobou společnosti.
- Ze světových představitelů je nejvýznamnější Émile Zola.
-
V české literatuře se vliv naturalismu projevuje především v tvorbě Josefa Karla Šlejhara, Karla Matěje Čapka-Choda a Anny Marie Tilschové.
-
Projevuje se i v díle Viléma Mrštíka, zejména v románu Santa Lucia.
Josef Karel Šlejhar (1864 – 1914)
- Narozen ve Staré Pace v Podkrkonoší.
- Vystudoval reálku v Pardubicích, kde i maturoval.
- Pak studoval chemii na pražské technice v Praze, studia pro nemoc zanechal.
- Poté pracoval jako technický úředník v cukrovaru, byl sedlákem a až do své smrti byl učitelem na obchodních školách v Hradci Králové, Kolíně a v Praze, kde nakonec zemřel.
- Měl celý život existenční i rodinné problémy.
Pro jeho dílo je typický hluboký pesimismus, děsivé detaily, zlo, sobectví a násilí jako přirozená součást lidské společnosti. Nejčastěji zobrazuje život na vesnici, venkovské prostředí je líčeno jako kruté, traumatické, v nejhorších barvách.
- Kuře melancholik (1889) - povídka či krátká novela
- Příběh týraného malého chlapce a odstrkovaného kuřete.
- Chlapec je sirotek, vystaven bezcitnosti okolí a násilí (především ze strany macechy a služebné), stará se o slabé kuře, umírá nemocen a osamocen ve staré kůlně.
- Naturální popisy, špína, zápach, nemoc.
- Nádherné obrazy venkova – obraz týrání malého dítěte.
- Zátiší (1898) – povídková sbírka.
- Lípa (1908) – román, odpor k tradičnímu venkovskému životu a k pokroku, mladý sedlák necitlivě modernizuje hospodářství, snaží se porazit památnou lípu.
Karel Matěj Čapek - Chod (1860 – 1927)
- Jako novinář začínal v Olomouci, kde působil jako redaktor v novinách Našinec.
- Pracoval jako redaktor v Národní politice a Národních listech.
- Vlastním jménem Matěj Čapek, přídomek „Chod“ si osvojil, aby se nepletl s Karlem Čapkem; druhé jméno „Karel“ přijal po setkání s Josefem Václavem Sládkem, který mu jako lumírovec vytknul, že jméno Matěj je málo literární.
- Ve svém díle se soustřeďoval na příběhy fyzicky a duševně poznamenaných jednotlivců nebo lidí z periférie.
- Kašpar Lén mstitel (1908) – román, příběh muže, který se rozhodne pomstít člověku, jenž zničil jeho milovanou dívku (dohnal ji k prostituci). Kašpar Lén je zedník, při stavbě hodí muži na hlavu cihlu a zabije jej. Je postaven před soud, během procesu umírá na chrlení krve (pravděpodobně TBC).
- Turbina (1916) – román o vzestupech a pádech bohaté podnikatelské rodiny, o zmařených nadějích, přehnané ctižádostivosti a touze po zbohatnutí.
- Příběh továrníka Ullika, který postupně upadá, jeho firma krachuje, tragické finále.
- Antonín Vondrejc (1918) – dvojdílný román, příběh talentovaného, ale zneuznaného básníka a redaktora, nepřízeň osudu, komplikovaný milostný vztah, karierní nezdary, rozpolcenost, pocity „zbytečnosti vlastní existence“.
Anna Maria Tilschová (1873 – 1957)
- Narodila se v Praze.
- Ovlivněna realismem a také tragickými osobními událostmi – sebevražda jejího manžela, později i jejího bratra.
- Fany (1915) – hlavní hrdinka románu dospívá v citově chladném prostředí bohaté měšťanské rodiny, hledá smysl svého prázdného života, nakonec jej částečně nalezne v záchraně rodinného majetku a ve starosti o dvě cizí děti (ujímá se dvou malých chlapců).
- Orlí hnízdo (1941) – román o životním, uměleckém i milostném hledání českého malíře Josefa Mánese i o osudech celého jeho rodu.
Vilém Mrštík (1863 – 1912)
- Santa Lucia (1893) – román, příběh osamocení, ztráty iluzí, beznaděje a smrti chudého studenta a snílka Jiřího Jordána po jeho příchodu do Prahy, tragická obžaloba velkoměsta, ostře viděné detaily, skepse a imprese (obraz Prahy se mění podle Jordánových pocitů), název románu podle smutné písně italských námořníků.