Národní obrození - 1. a 2. fáze

Teorie

  • Národní obrození = proces, kdy dochází ke vzkříšení a znovuobnovení českého jazyka a literatury.
  • Situace: Vláda Marie Terezie (povinná školní docházka) a Josefa II. (Toleranční patent, Patent o zrušení nevolnictví) = osvícení panovníci.
  • Po době baroka opět dochází k rozšiřování češtiny a vzniku nově české literatury.
 
  • 1. fáze NO – 70. léta 18. stol. – 1805 – obranná fáze – klasicismus
  • 2. fáze NO – 1806 – 1830 – útočná fáze – preromantismus
  • 3. fáze NO – 1831 – 1848 – romantismus (K.H.Mácha, K.J. Erben)
  • 4. fáze NO – 50. léta 19. stol – realismus (B. Němcová, K. Havlíček Borovský)
 1. fáze
 
 

Gelasius Dobner (1719 – 1790)

  • Byl považován za otce a zakladatele českého dějepisectví.
  • Podroboval kritice všechny staré české památky – zejména Hájkovu kroniku.

Josef Dobrovský (1753 – 1829)

  • Narozen v Uhrách (dnešní Maďarsko), kněz (přezdívka Modrý abbé), studoval filozofii v Praze na KU, vychovatel u hrabat Nosticů.
  • Zakladatel české jazykovědy a slavistiky.
  • Zemřel v bídě v klášteře Milosrdných bratří v Brně (uštván rukopisnými boji – tvrdil, že Rukopisy jsou padělky).
  • Jeho heslo: Pravda a důkazy především!
  • Svá díla psal německy a latinsky.
 
  • Základy jazyka staroslověnského – Popsal hlaholici a staroslověnštinu. Mylně ji pokládal za původní společný jazyk všech Slovanů.
  • Německo-český slovník – 2 díly, dílo mimořádné úrovně.
  • Dějiny české řeči a literatury – tímto dílem založil českou literární historii. První kniha, která se zabývá pouze literárními texty psanými v českém jazyce.
 
  • Zevrubná mluvnice jazyka českého – Stěžejní dílo české jazykovědy, kapitoly o slovotvorbě, pravopisu, byl proti brusičům – zbavovali češtinu německých slov, bez ohledu na gramatické zákonitosti češtiny.
  • Brusiči českého jazyka neboli puristé (purismus pochází z latinského purus = čistý) byli čeští barokní a obrozenečtí jazykovědci, často amatéři, kteří se snažili „očistit“ češtinu od cizích slov. Vytvářeli novotvary (např. kapesník - nosočistoplena, student - knihovtipník, kalendář - rokodník), které se však v českém jazyce neuchytily.
    Baroko: V. J. Rosa (dílo Čechořečnost), J. Konstanc (dílo Brus jazyka českého).
    Doba obrozenecká: J. V. Pohl (jeden z největších brusičů), J. Ryvola.

 

František Martin Pelcl (1734 – 1801)

  • Studoval v Praze a ve Vídni, vychovatel u Nosticů.
  • Byl profesor české řeči na KU.
 
  • Nová kronika česká – Historicky přesná, měla nahradit všechny předešlé nepřesné české kroniky.
  • Vydal Balbínovu Rozpravu na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého - zabavila cenzura, Pelcl za trest tři dny vězení.

Václav Matěj Kramerius (1753 – 1808)

  • Vystudoval práva, pracoval jako novinář v Schönfeldských císařsko královských poštovských novinách.
  • Založil vlastní noviny – Krameriovy c.k. vlastenecké noviny.
  • Založil první české nakladatelství Česká expedice.
  • Byl zakladatel české žurnalistiky.
  • Jeho noviny i nakladatelství zdědil jeho syn Václav Rodomil Kramerius – byl nucen je prodat a zemřel v bídě.

Antonín Jaroslav Puchmajer (1769 – 1820)

  • Byl přítel Dobrovského – svěřil mu dopsání 2. dílu Německo-českého slovníku.
  • Zakladatel první české básnické školy - První novočeská škola básnická → 2. český almanach Sebrání básní a zpěvů.
  • Napsal mluvnici romštiny: Románi Čib
  • Ruská mluvnice
Václav Thám (1765 – 1816)
 
  • Zakladatel českého divadla, autor řady divadelních her, spoluzakladatel divadla Bouda.
  • Problémy s alkoholem, složitý vztah s manželkou, prý ho opustila, na konci života si lehl na její hrob a zemřel.
  • Jeho život zobrazen v díle Aloise Jiráska F.  L. Věk.
  • Iniciátor prvního českého almanachu – Básně v řeči vázané – 3 části
 
  • Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera - drama z českých dějin

 

Počátky českého divadla:
 
  • 1771 – divadlo v Kotcích – první česká hra Kníže Honzík,
  • 1783 – Nosticovo divadlo – přejmenováno na Stavovské divadlo – premiéra Mozartovy opery Don Giovanni – sám ji řídil,
  • 1786 – 1789 – první ryze české divadlo – Vlastenecké divadlo (zvané Bouda) – navštívil je i sám císař Josef II.
2. fáze
 
Josef Jungmann (1773 – 1847)
 
  • První učitel češtiny na gymnáziu (v Litoměřicích, v Praze).
  • Rektor KU, profesor českého jazyka, zakladatel vědeckého časopisu Krok.
  • Byl vynikající překladatel (aj – Ztracený ráj (John Milton), nj – Goethe, Schiller, z rj – Slovo o pluku Igorově).
 
  • Vyjádřil se o pravosti Rukopisů (Přestože musel vědět, že to jsou padělky, podporoval je).
 
  • Rozmlouvání o jazyku českém – Dialog mezi třemi lidmi, Čech je ten, kdo česky mluví.
  • Slovesnost – Čítanka staré české literatury, s výkladem.
  • Česko-německý slovník – 5 svazků, 120 tisíc hesel, dílo mimořádné jazykovědné úrovně.
Pavel Josef Šafařík (1795 – 1861)
 
  • Pocházel z východního Slovenska.
  • Vynikající znalec jihoslovanských jazyků.
 
  • Slovanské starožitnosti – o slovanské historii a literatuře
  • Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie – Spolu s Františkem Palackým – snaha zavést do české poezie časoměrný verš (oproti Dobrovskému, který chtěl zavést sylabotónický systém).
František Palacký (1798 – 1876)
 
  • Přezdíván Otec národa.
  • Jeho otec byl učitel, František studoval u něj.
  • Vychovatel ve šlechtických rodinách, vytvářel šlechtické rodokmeny, vydával několik časopisů.
  • Vynikající historik, chtěl vytvořit českou encyklopedii (to se povedlo až jeho zeti Františku Ladislavu Riegrovi – Riegrův slovník naučný).
  • Politik, člen Svatováclavského výboru.
  • Zpočátku myšlenka „austroslavismu“ – je dobře, že jsme součástí Rakouské monarchie- později byl zklamán.
 
  • Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě – obraz českých dějin, podlehlo cenzuře
 
František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852)
 
  • Studoval gymnázium v Českých Budějovicích, v Písku, z vysoké školy vyloučen.
  • Vychovatel, překladatel, novinář, profesor slovanské literatury na KU.
  • Preromantismus v jeho díle – vliv lidového folklóru.
  • Jeho manželka vedla korespondenci s Boženou Němcovou (stěžovala si na jeho povahu)
 
  • Ohlas písní ruských - epická básnická sbírka čerpající z ruských bylin, hrdina bohatýr, Ilja Muromec,
  • Ohlas písní českých – lyrická sbírka, milostná poezie, nejzdařilejší Toman a lesní panna,
  • Mudrosloví národa slovanského v příslovích - sbírka slovanských přísloví. Jednotlivá přísloví zpracovává a porovnává. Tento soubor obsahuje 15 000 záznamů.
Jan Kollár (1793 – 1852)
 
  • Slovenský původ, byl evangelický kněz.
  • Byl zastánce „panslavismu“ – myšlenka, že by Čechy měly být součástí Ruska.
  • Manželka Mína – jeho múza a inspirace, celoživotní láska (přestože se nikdy nenaučila česky).
  • Byl profesor slovanské archeologie na vídeňské univerzitě.
 
  • Slávy dcera
  • K. životní dílo, předzpěv v časomíře, 150 sonetů (ve druhém vydání přidal dva zpěvy – Léthé a Acherón – slovanské nebe a peklo).
  • Sonety jsou rozděleny do 3 zpěvů, nazvaných podle řek Labe, Dunaj a Sála. Inspirací díla byl Dantova Božská komedie.
  • Básník, provázený Amorem (Milkem) a Mínou, putuje po zemích, kde žili Slované.
  • Kompozice je neuspořádaná.
  • Dílo je psáno starobylým jazykem a je poměrně složité.
  • Obsahuje narážky na tehdejší dobu.

 

Rukopisy
 
  • Rukopis královédvorský (RK) je literární padělek.
  • Byl objeven roku 1817 Václavem Hankou ve věži kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem.
  • Obsahuje celkem 14 písní. Skladby mají pocházet ze 16. století.
 
  • Rukopis zelenohorský (RZ) je literární padělek, který měl být údajně objeven roku 1817 na zámku Zelená Hora, o rok později byl rukopis anonymně zaslán hraběti Františku Kolovratovi.
  • Obsahuje fragment básně Sněmy a báseň Libušin soud s námětem sporu bratří Chrudoše a Šťáhlava o dědictví a jejich rozsouzení kněžnou Libuší.
  • Tento soud měl dokládat demokratický ráz slovanské společnosti v době před přijetím křesťanství.
  • Skladby mají pocházet z přelomu 8. a 9. století; kdyby byly pravé, byly by tak nejstarší česky psanou památkou vůbec.
 
  • Prakticky od doby nálezu obou rukopisů se vedou spory o jejich pravost a autorství.
  • Významně se do nich zapojil také Tomáš Garrigue Masaryk, který je považoval za padělky.
  • Jedním z názorů je, že RK a RZ nepochází ze středověku, ale jedná se o účelová falza z doby národního obrození.
  • Za jejich nejvíce pravděpodobné autory jsou považováni Václav Hanka a Josef Linda.
  • V poslední době se jako spoluautor označuje také Antonín Jaroslav Puchmajer.
  • Někteří lidé dodnes zpochybňují důkazy nepravosti RKZ.
Divadlo
 
Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859)
 
  • Byl spojen se Stavovským divadlem.
  • Profesor v Hradci Králové, spojen s místním divadlem.
  • První skutečný dramatik Národního obrození, autor desítek her.
  • Využíval metodu kuklení - někdo se vydává za něco, co není, nebo za někoho, kým není.
  • Velký vliv na celou pozdější generaci dramatiků (např. na Josefa Kajetána Tyla).
 
  • Divotvorný klobouk
  • Hadrián z Římsů
  • Rohovín Čtverrohý