›  Přehled učiva  ›  Teorie literatury  ›  Metrické systémy

Metrické systémy sylabotónického verše

Co musíte znát?

• Uvnitř sylabotónického verše rozeznáváme 3 základní metrické systémy.
• A to podle toho, na jaké slabiky připadají slovní přízvuky.
• Existuje tedy sylabotónický verš trochejský (trochej), sylabotónický verš jambický (jamb) a sylabotónický verš daktylský (daktyl).

A) TROCHEJ 

• Trochej - z řec. strocháois = rychlý, běžící
• Trochej je dvojslabičná stopa, která je v české literatuře nejobvyklejší.
• Po těžké době následuje lehká = první slabika je přízvučná a druhá nepřízvučná.
• Hovoříme tedy o stopě sestupné.
• Schéma pro trochej je následující: Ι — ∪ Ι

Trochejský verš

• Jako trochej je kromě stopy označován i celý verš složený z takovýchto stop = verš trochejský.
• Jedná se tedy o přízvučný verš složený z trochejských stop, v nichž po jedné přízvučné slabice následuje slabika nepřízvučná (nebo po jedné slabice dlouhé jedna krátká).
• V češtině, jejíž přirozený rytmus je sestupný, zaujímal trochejský verš vždy významné postavení, a našli bychom ho už v literatuře předhusitské doby.
• Tento typický tvar českého přízvučného verše sestává většinou ze sudoslabičných slovních celků.
• Osmislabičná (čtyřstopá) řada je standardní normou trochejského verše.
  

Příklady trochejského verše

B) JAMB

• Jamb - z řec. iambos 
• Jamb je na rozdíl od trocheje stopa vzestupná = po slabice nepřízvučné následuje slabika přízvučná.
• Schéma pro jamb je následující: Ι ∪ — Ι.
• Ovšem tato vzestupnost je v kolizi se sestupností slovního přízvuku v češtině (česká slova mají hlavní přízvuk na první slabice).
• Slovních celků, kde je nepřízvučná první slabika, je v našem jazyce zcela omezené množství.
• Jambický vzestupný rytmus se tedy uskutečňuje tak, že se na začátek veršů a poloveršů kladou nepřízvučná jednoslabičná slova.
• Především však přispívá k pocitu vzestupného rytmu to, že jsou na konce rytmických řad zařazována jednoslabičná slova s větným přízvukem.

Jambický verš

• Přízvučný verš složený z jambických stop, v nichž po nepřízvučné slabice následuje slabika přízvučná (nebo po jedné slabice krátké jedna slabika dlouhá).
• Český jamb je v podstatě veršem nestopovým, to znamená, že jednotlivým stopám neodpovídá vhodné rozložení slovních celků.
• Vzhledem k tomu, že český jamb není stopový, budeme vnímat verš jako celek, ve kterém se větný přízvuk objevuje až na závěr (je tedy zdůrazněn konec verše).

Příklady jambického verše

C) DAKTYL

• Daktyl - z řec. daktylos = prst
• Daktyl je stopa tříslabičná, ve které po slabice přízvučné následují dvě slabiky nepřízvučné.
• Schéma pro daktyl je následující: Ι — ∪∪ Ι.
• Pro daktyl je příznačné, že za každých okolností musí být těžká doba přízvučnou slabikou, ale zase naopak připouští přizvukování lehkých dob.
• Přízvučná daktylská stopa je tříslabičná, nevyžaduje však, aby ji tvořilo trojslabičné slovo. Přibírá si k dvojslabičným slovům nepřízvučné jednoslabičné spojky a příklonky. Může být tvořena také ze tří jednoslabičných slov (první z nich však musí být přízvučné).
• Pravidelné rozmístění přízvučných slabik je pro daktylský verš příznačné = rytmus tohoto sestupného verše je tím výraznější.

Daktylský verš

• Přízvučný verš složený z daktylských stop, v nichž po jedné přízvučné slabice následují dvě nepřízvučné (nebo po jedné slabice dlouhé dvě slabiky krátké).

Příklady daktylského verše

 DAKTYLOTROCHEJ

• U daktylotrocheje se nejedná o jednu stopu, ale o celý verš, ve kterém dochází podle předem daného plánu ke střídání daktylu a trocheje. 
• Dochází tedy ke střídání stopy tříslabičné a dvouslabičné.
• V české poezii se s takovým veršem setkáme zejména na konci 19. století (např. A. Sova).

Daktylotrochejský verš

• Jedná se o přízvučný verš, ve kterém se střídá daktylská stopa s trochejskou.
• Daktylské a trochejské stopy se v tomto verši nestřídají libovolně, dodržují stanovený pořádek.
• Někdy se však objeví menší improvizace v rozložení slovních přízvuků, která oživí rytmus.

Příklady daktylotrochejského verše