›  Přehled učiva  ›  1. ročník  ›  Literatura doby Karlovy

Literatura doby Karlovy

• Doba Karla IV. a jeho otce Jana Lucemburského.
• Karel IV. učinil Prahu centrem své říše.
• Rozvoj vzdělanosti, kultury, literatury.
• 1344 – vznik pražského arcibiskupství, 1348 – založení Karlovy univerzity.
• Karel IV. opřel svou moc o církev, oslabil moc šlechty, zval si učence z celé Evropy, připravil půdu pro rozšíření renesance u nás, ale vývoj byl přerušen husitskými válkami.

• Autorem původně mnich Ota, ale její finální podobu ji vtiskl Petr Žitavský.
• Původně se jednalo o kroniku vlády Jana Lucemburského, ale postupně byla rozšířena na kroniku celých českých dějin do roku 1338.
• Jedná se spíše o příklady dobrého a špatného jednání, jak se odrazily v našich dějinách.
• Má velký význam, spolu s Kosmovou kronikou je to naše nejvýznamnější kronika.

• Karel IV. pozval na svůj dvůr řadu kronikářů – Beneš Krabice z Weitmile, Giovanni Marignola, Neplach…
• Jejich kroniky však nedosáhly většího významu.

Vita Caroli = Život Karlův – na části se podílel sám Karel IV.

• Vznik prvních slovníků -  latinsko-českých – prvním autorem je Bartoloměj z Chlumce – Klaret – přeložil latinskou terminologii do češtiny. 
• Vymyslel mnoho slov, která se neujala (gramatice říkal slovočtena, matematice myšlečára, slabice sřek atd.). Jiná Klaretova slova jsou v moderní češtině běžná (např. účet, dělení, brouk, jepice, háv).

• V této době dochází k rozvoji českého jazyka.
• Čeština je na úrovni vyspělých evropských jazyků.
• Česká tvorba konkuruje latinské.

• Kunhutina modlitba – krátký text, pojednává o svátosti oltářní.

• Populární středověký žánr, hádání se, nejznámější je Spor duše s tělem – hádají se, kdo může za hříchy.

• Život svaté Kateřiny – významný text, život a umučení svaté Kateřiny, text není původní, jedná se o překlad latinské legendy, ale jsou zde zcela unikátní pasáže – bičování Kateřiny, síň, kde se setkává s Kristem, bohatá symbolika.

• Alexandreida – není to původní text, inspirací byla zřejmě francouzská nebo německá Alexandreida. Unikátní text, vypráví o Filipu Makedonském a jeho synovi Alexandru Velikém. Jedná se o první příklad rytířské epiky u nás. Paralela na vládu Přemyslovců u nás.

• Označení kroniky vzniklo omylem Tomáše Pešiny z Čechorodu, který zaměnil autora a jméno spletl. Omyl byl odhalen již v 19. století Josefem Dobrovským, ale název se natolik vžil, že zůstal. Je historicky věrnější než Kosmova kronika. Autor vypráví české dějiny od počátku (příchodu praotce Čecha), ale historie zde není hlavním tématem – výrazné protiněmecké postoje.

• Roste popularita dramatu. Hrány náboženské hry o životě Krista (pašije) – většinou latinsky – do nich byly vkládány krátké české mezihry (interludia). Nejznámější – Hra o třech Mariích – nedochovaná celá, ale pouze krátký zlomek nazvaný Mastičkář – Marie jdou nakoupit masti, aby pomazaly Kristovo mrtvé tělo – scény ze středověkého trhu (hádání se o ceně, smlouvání, praktiky prodejců, vulgární výrazy × knižní jazyk), mastičkář jim prodává masti.

• Spis Tkadleček – hlavní hrdina Ludvík se hádá s Neštěstím, které mu vzalo jeho milou Adličku, filozofické otázky o lidské existenci…