Evropská středověká literatura

Teorie

  • Pojem středověk je užíván pro období od 5. století (rozpad Západořímské říše - 476) do konce 15. století, od kterého se datuje novověk.
  • Byla to doba válek, moru a křížových výprav, panovala nejistota.
  • Základní ideologií bylo křesťanství se zformulovanými dogmaty a rozdělením na tzv. trojí lid (církev, šlechta, poddaní).
  • Výhradní postavení ve všech oblastech lidského života měla církev.
  • Vzdělanost byla též v rukou církve, číst uměli kněží.
  • Společným znakem středověké literatury jsou náměty z Bible či antiky.
  • Hrdinou je světec či mučedník, rytíř či král, často idealizovaný.
  • Cílem literatury je vychovávat, poučovat, dojímat, až posléze bavit.
  • Důležitý nebyl obsah, ale forma.
  • Autory většinou neznáme, díla se často nedochovala celá.
  • Zpočátku se díla psala latinsky, řecky nebo staroslověnsky, až od 12. stol. v národních jazycích.
  • Později vlivem křížových výprav pronikají do literatury dobrodružné a exotické motivy.
  • Literatura byla šířena hlasitým přednesem (číst a psát umí jen kněží), pro zapamatování byla většina děl veršovaných.
  • Po hradech a zámcích putovali tzv. trubadúři (truveři) a minesengři = profesionální potulní přednašeči, básníci, zpěváci.
  • Za doprovodu strunného nástroje přednášeli, pěli; odtud trubadúrská poezie (milostná či společenská tématika, dvoření se krásným bohatým dámám = dvorská lyrika).
  • Typickými útvary byly: pastorela (pastýřská milostná píseň), epistola (básnický list), alba (svítáníčko, jitřní píseň).
 
Středověká literatura se obecně člení na 2 hlavní proudy:
 
 
1) duchovní 
 
  • duchovní lyrika (modlitby, žalmy, hymny, kancionály)
  • duchovní epika (legendy soustředěné v pasionálech)
  • duchovní drama (biblické hry - pašije)
 
2) světská 
 
  • světská lyrika (dvorská, milostná – písně, svítáníčka)
  • světská epika (eposy hrdinské, rytířské, romance, cestopisy, kroniky)
  • světské drama (frašky, interludia)
 
A) Francie
 
 
Píseň o Rolandovi
 
  • Nejproslulejší fr. hrdinský epos (líčí časy Karla Velikého).
  • Roland velí zadnímu voji křížové výpravy, je zrazen, padne do léčky Saracénů. Je drcen, ale rytířská hrdost mu nedovoluje zatroubit na pomoc.
  • Nakonec zatroubí na kouzelný roh Olifant, boj je marný, ale praskne mu tepna na spánku.
  • K. Veliký přijede, nepřítele porazí, ale Roland umírá.
  • Každá z postav ztělesňuje určitý morální postoj, tak je její jednání předem dáno (křesťan – hrdina, pohan – zbabělec, zrádce).
  • Dramatičnost je budována kontrastem věrnosti a zrady, křesťanství a světa nevěřících.
  • Píseň oslavuje rytířskou čest, statečnost, oddanost.
  • Skladba opěvuje hrdinské činy rytíře Rolanda.
  • Oddaní a stateční bojovníci jsou idealizovaní.
  • Představy o ideálu rytíře se prolínají s obrazem křesťanské etiky: dokonalý hrdina-rytíř je odvážný, věrný svému pánu i Bohu a pohrdá smrtí.
 
 
Tristan a Izolda
 
  • Podle keltské legendy, příběh nešťastné lásky dvou lidí, tragický konec.

 

B) Anglie
 
 
Beowulf
 
  • Staroanglický epos z 8. století vzniklý na základě germánské pověsti, nejvýznamnější dílo staré anglické literatury.
  • Děj v Dánsku v 5. století; řádí tam bažinná příšera (Grendel), mladý hrdina Beowulf jí zabije, a pak se vrátí do své země Geatů a stane se králem; poté jeho zem sužuje drak, Beowulf ho zabije, ale sám při tom umírá, epos končí jeho pohřbem.
  • Život jedince je v rukou osudu, Béowulf jde do bitev s tím, že nikoli on sám, nýbrž osud rozhodne o výsledku – filozofie hluboce zakořeněná v severské tradici.
  • V básni se mísí severské a křesťanské Morální soudy jsou vynášeny z křesťanského hlediska.
  • I Grendel je jako potomek bratrovraha Kaina zařazen do křesťanství.
 
C) Španělsko
 
 
Píseň o Cidovi
 
  • Hrdinský epos opěvuje udatnost španělského národního hrdiny Cida v bojích proti Maurům.
  • Cid se nepohodne se svým králem Alfonsem a musí proto odjet ze země, aniž by si s sebou mohl vzít svou rodinu.
  • Následně posílá králi dary a prosí jej, aby mohla jeho žena a dcery přijet za ním.
  • Král to dovolí. V době, když jsou Cidovy dcery dostatečně staré, o ně požádají infanti carriónští.
  • Infanti jsou však zrádci a jednoho dne požádají, zda by si mohli své manželky odvést na svá panství.
  • Dostávají Cidův souhlas, neváží si však svého tchána, pokusí se ho zradit a nakonec skoro ubíjí jeho dcery k smrti.
  • Ženám se ale podaří přežít.
  • Cid je strašlivě rozezlen a domáhá spravedlnosti.
  • Výsledek sporu určí souboj.
  • V bitvě vyhrává Cid a jeho družina, infanti s ostudou odtáhnou na svá panství a již nemohou nikomu škodit.
  • O Cidovy dcery tentokrát požádají španělští princové s tím, že je budou věrně ctít a navždy chránit.
  • Cid vyhraje ještě mnoho bitev a jeho jméno se navždy zapíše do španělských dějin.
D) Německo
 
 
Píseň o Nibelunzích
 
  • Dvoudílný hrdinský epos, vrcholné dílo středověké německé literatury.
  • Nibelungové – mýtické bytosti, hlídači a vlastníci pokladu.
  • Hrdinou princ Siegfried, který poklad získá, ale je kvůli němu zavražděn; pomstí ho jeho žena Kriemhilda.
 
E) Rusko
 
  • Byliny (rus. byl = událost) = epické písně o historických událostech staré Rusi, hrdiny jsou odvážní bohatýři.
 
 
Slovo o pluku Igorově 
 
  • Staroruský hrdinský epos líčící neúspěšné tažení knížete Igora proti Polovcům, konec 12. století.
  • Kníže Igor se vydává na tažení proti Polovcům.
  • Po vítězství nad poloveckým předvojem je v následující bitvě Igorovo vojsko poraženo a kníže Igor je zajat.
  • Na ruskou zemi padá velká tíha neštěstí (ruské ženy naříkají nad muži padlými v bitvě).
  • Sám veliký kníže kyjevský Svjatoslav spěchá Igorovi na pomoc a vyzývá ostatní knížata, aby se také vypravila do boje odčinit Igorovu porážku.
  • V jedné z nejlyričtějších částí eposu marně vyhlíží Igorova choť Jaroslavna svého manžela a ve svém žalu zaklíná slunce, vítr i řeku Dněpr, aby jí vrátily milovaného muže.
  • Na konci vyprávění se Igorovi podaří ze zajetí uprchnout, celá zem se raduje a Igor děkuje ostatním knížatům i jejich družinám, že zemi zbavili nebezpečí.
F) Island
 
  • V severské literatuře je typická sága.
 
 
Edda 
 
  • Staroislandská sága, sbírka mytologických a hrdinských písní.
 
 
Kalevala
 
  • Líčí v rámci fiktivního setkání dvou nepojmenovaných pěvců všechny příběhy z finské mytologie, je velmi podstatnou součástí finské národní hrdosti, mnoho jejích pasáží bylo zhudebněno, ať již klasickými skladateli nebo moderní hudbou.
  • Přímou inspiraci severskými eposy přiznával J. R. R. Tolkien při tvorbě Středozemě a v ní odehrávajících se příběhů (Hobit, Pán prstenů…).