Apostrofa

Co musíte znát?

Apostrofa - z řec. apostrofé = odvrácení se od přítomných, česky též oslovení

Jedná se o oslovení věcí, osob, smyšlených postav nebo abstraktních pojmů.

Apostrofa, tedy zvolání adresované neživé skutečnosti, slouží především k vyjádření autorova citu a pohnutí mysli.

Chceme-li dodat textu určitou vznešenost, máme možnost oslovit například nepřítomné osoby (postavy fiktivní, z historie, bohy atd.), ale rovněž se můžeme obracet na neživé věci, na stromy, hory, údolí, nebe...

Zkrátka obracíme se na někoho, od koho nemůžeme očekávat jakoukoliv odpověď, protože nežije, nehovoří...

Tato básnická figura měla své místo již v antickém řečnictví.

Jako výrazového prostředku se apostrofy později užívalo zejména v lidové poezii a své místo má i v moderní lyrice.

Příklady apostrofy:

Řeko, ty řeko věčná, poslyš má slova!
Údolí mé temné, věř v můj návrat!
Ó duho, ó duho!

Chtěl bych vás najít, slečno má drahá, chtěl bych vás najít na silnici... (P. Bezruč)

Na tvé zdraví piji, krásný povyku barev a zvuků, na tvé zdraví, květnový dne, zahrado hostinská... (S. K. Neumann)

Milenčin dopise, lampo, kniho kamarádova, věci zrozené z lásky, světla a víry... (J. Wolker)